airosftove zacatky

12. června 2007 v 17:37 | Len |  Airsoft
Jako parta motorkářů máme o víkendech zcela jiné starosti než "obyčejní" lidé. Jakmile je teplota alespoň 10° (někteří akceptují i nižší) a nechystá se zrovna apokalyptický liják, je o náplň volných dnů postaráno. Někdo cestuje, někdo závodí, jiní se rochní v blátě na enduru. A najednou kamarád rozešle zdánlivě nevinný e-mail, který obsahuje asi dvě věty a odkaz na pravidla airsoftu. Rušivý element se vloudil do duší, jak mocný, zatím nikdo netuší, jak by řekl třeba básník:-) . Začínáme surfovat po airsoftových stránkách, propuká diskuse na téma "co koupit". Finální dohodu, tedy krátké manuály, dodržuje většina, objevují se ale i opěvné maily na právě vyzkoušené plynovky. Jsme každý z jiného konce republiky, spojují nás jen motorky a motorkářská e-mailová konference. Ani jsme si ještě nezastříleli a už jsou tu spory - budeme hrát s plynovkama nebo ne? Nakonec jsou plynovkáři vzati podmínečně na milost, jsou to přeci jen kamarádi.
Teď už zbývá jen jediné, uspořádat první akci. Po několika návrzích vítězí kompromis, zneužít sraz majitelů Honda Transalp k soustředení živé síly u Ledče nad Sázavou 12.-13.4. a spáchat první manévry.
V sobotu odpoledne jsou již všichni airsofťáci na místě, maskováni za běžné motorkáře, případně turisty. Vyjížďka Transalpů byla podařená, vládne přátelská nálada. Jako na povel tasíme své zbraně a před nevěřícími zraky ostatních začínáme porovnávat vzhled, později i funkčnost našich čerstvě nabytých (a ostře nabitých) exemplářů. Kamarád všechny překvapí zahuhláním, že kdysi se už o tohle zajímal a vybaluje AEG Kalašnikova. Jsme jak opaření, tohle je tedy dílo!
Kemp Stvořidla je touto dobou v podstatě prázdný, pár skalních vodáků si nás nevšímá. Začínají manévry. Přesouváme se přes provazovou lávku na zastávku vlaku. Ta se zdá být vhodným objektem - téměř v lese stojící betonová kostka s dveřmi a oknem bez výplní. V šesti není hra úplně ideální, ale bavíme se královsky. Před prvním vlakem se dokonale schováváme, další nás zastihne v půli akce. Cestující a obsluha motoráčku na chvílí spatří tváře v kuklách, maskáče a možná i nějakou zbraň. Doba zastávky je zkrácena, vystupující turisté mizí z dosahu dlouhými kroky. Moc nás tohle "odhalení" netěší, ale naprosto vyděšené pohledy z vlaku nás pobavily:-)
Opouštíme zastávku, další lidi nechceme strašit. Navíc se stmívá, mezi stromy není vidět. Zato prázdné chatky na louce poskytují prostor pro hru až do úplné tmy. V ubytovně už motorkáři sedí družně kolem sudu Bernarda a povídají si o zážitcích z vyjíždky. My se jdeme převléct s úmyslem přidat se ke konzumaci tekutého chleba českého národa.
Au! Někdo mě při přípravě lůžka střelil do zadku! Pálí to jako čert…"Kde jsi, ty zmetku!" Během deseti vteřin je místnost velikosti tělocvičny rozdělena na půlky, z matrací jsou vystaveny barikády, uzavřeny pakty o neútočení s nejbližšími střelci a opravdový masakr může začít. Kulky sviští ze všech stran, na mrtvé se nehraje. Odměnou pro úspěšného střelce je kvílení, případně řev zasaženého. Za chvíli už nikdo nestíhá nabíjet z plastových sáčků, sbírá se munice válející se po zemi, jedno jaký typ, výrobce nebo gramáž. Při pokusu dobít bunkr nepřátel dostávám ze dvou metrů zásah plynovkou do rtu. Kácím se jak podťatý, před očima rudá kola, v hlavě hučení. Musím se zcela soustředit na potlačení touhy ukončit ranou pěsti bídný život střelcův…dobrý, krev neteče, vrátím mu to kulkou!
Bitva zuří dál. Občas se otevřou dveře, nakoukne někdo z "normálních" motorkářů a hned zas prchá, aby ostatní zpravil o pokračujícím šílenství v místě původně určeném na spaní. Občas zaregistruji blesk z foťáku, protaženého skrz malou škvíru ve dveřích. V jednu chvíli se ve vchodu objevuje přítelkyně jednoho z pistolníků, která právě přijela z odpolední. Přivítání bylo velmi milé:"Vypadni, zavři dveře, tady se střílí!"
Když už jsou naše tváře poďobané jako adolescent na jaře a podlaha pokryta stovkami projektilů, ukončujeme vražedné běsnění. Uklízíme zbraně, jdeme na pivo. Natočím si 1 (slovy jedno) pivo a sud je prázdný! Airsoft z nás ještě udělá abstinenty:-)
Ráno kontrolujeme místa zásahů. Kamarád fotí sám sebe digitálním foťákem a nad vzniklým veledílem konstatuje, že je pořád tak červený, jako včera. Zrcadlo je už nemoderní:-) V rámci paranoi si berem pistole i do umývárky na vyčištění zubů…
Dopoledne trávíme částečně boji u zastávky, částečně dobýváním kamenného doupěte na kopci v lese. Tady se projevují všechny zatím jen předpokládané rozdíly. Kadence plynovky je proti manuálu nesrovnatelná. Kalašnikov přebíjí všechny, střelec je naštěstí při smyslech a pálí od ramen dolů. Dostřel je taky kámen úrazu, projevují se i rozdíly mezi manuály. A ten kopec… Je třeba trénovat.
Kolem poledního končíme povedenou akci. Pobavili jsme sebe i transalpisty, získali první zkušenosti a airsoft se natrvalo stal konkurencí pro naše standardní víkendové plány. Škoda, že kvůli rozptýlenosti našich domovů po celé republice nemůžeme vytvořit stálý tým a hrát si častěji. Zkusíme ale infiltrovat již existující týmy a na společné akci pak můžem porovnat, jak se komu na "zkušené" vedlo.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 speedevil speedevil | E-mail | 12. června 2007 v 19:04 | Reagovat

hm......vtipné a trefné....

2 blbeček blbeček | 25. září 2007 v 13:53 | Reagovat

jiijjjiiiiikkhhhzuuiiiuuááiu

3 SOUD SOUD | E-mail | Web | 26. října 2009 v 10:16 | Reagovat

Chlapče,
tvoje sekce vojenská vozidla je komplet okopírována z našich stránek www.dkvhv.cz, proto bych uvítal, kdybys neprodleně svoji stránku smazal, jinak ti přijde žaloba na porušování autorských práv. Když už kopíruješ, tak uváděj zdroj, po dohodě s původním autorem ovšem.
Kontaktuj mě na mail, ať tento podvod nějak nenásilně ukončíme. Vladimír Novák

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama